Na trzích zavládla panika kvůli válce USA–Írán — co dělat s investicemi

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vstoupila do svého 34. dne a globální trhy reagují na fyzické uzavření Hormuzského průlivu. Cena ropy Brent vyskočila na 112 dolarů za barel, zatímco zlato překonalo historickou hranici 4 677 dolarů za unci. Každá geopolitická krize přináší na burzy zvýšenou volatilitu, což v posledních dnech potvrdil i americký index S&P 500. Ten sice za uplynulý týden přidal 3,4 %, ale během jediné obchodní seance zaznamenal intradenní propad o 1,6 %. Investoři nyní hledají rovnováhu mezi prohlášeními politiků a reálným dopadem na globální ekonomiku.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

• Ropa Brent se obchoduje za 112 dolarů kvůli zablokování Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světových dodávek.
• Zlato funguje jako tradiční bezpečný přístav a jeho cena v reakci na konflikt dosáhla 4 677 dolarů za unci.
• Americký index S&P 500 vykazuje vysoké intradenní výkyvy, ale díky defenzivním sektorům si drží celkový týdenní růst.
• Bitcoin v reakci na eskalaci napětí ztrácí hodnotu, čímž potvrzuje svou aktuální pozici rizikového aktiva.
• Historická data z předchozích válečných konfliktů ukazují, že akciové trhy se z prvotních propadů obvykle zotaví v řádu měsíců.

Válka trvá 34 dní a paralyzuje trh s ropou

Konflikt na Blízkém východě se přelil z lokálních potyček do otevřeného střetu, který přímo ohrožuje globální energetickou infrastrukturu. Největším problémem pro světovou ekonomiku je aktuálně zablokovaný Hormuzský průliv. Tímto úzkým hrdlem za normálních okolností protéká zhruba 20 milionů barelů ropy denně, což představuje pětinu celosvětové spotřeby. Fyzická blokáda způsobila okamžitý cenový šok a vyhnala cenu severomořského Brentu na 112 dolarů za barel. Trh s ropnými futures se dostal do stavu extrémní backwardation, kdy jsou kontrakty s okamžitým dodáním výrazně dražší než ty s dodáním v budoucnu.

Prezident Donald Trump sice v nedávném prohlášení uvedl, že očekává vyřešení situace během dvou až tří týdnů, ale komoditní burzy takový optimismus nesdílejí. Algoritmické obchodní systémy sice na podobná politická prohlášení reagují krátkodobými výkyvy, reální nákupčí ropy pro rafinérie se však musí řídit fyzickou dostupností suroviny. Alternativní trasy pro transport ropy z oblasti Perského zálivu jsou kapacitně nedostačující, což nutí asijské a evropské odběratele platit vysoké válečné přirážky za dodávky z jiných regionů.

Zlato trhá rekordy, zatímco Bitcoin oslabuje

Reakce drahých kovů na současné dění přesně odpovídá historickým tabulkám. Zlato zafungovalo jako ultimátní uchovatel hodnoty a jeho cena vystřelila na 4 677 dolarů za unci. Za tímto růstem nestojí pouze drobní investoři hledající bezpečí, ale především masivní nákupy ze strany centrálních bank. Tyto instituce se systematicky zbavují části svých dolarových rezerv a nahrazují je fyzickým zlatem uloženým ve vlastních trezorech. Poptávku umocňují i institucionální fondy, které do zlata přesouvají kapitál z rizikovějších aktiv.

Naproti tomu kryptoměny zažívají těžké období. Bitcoin, který byl ještě nedávno některými analytiky označován za digitální zlato, v reakci na vojenskou eskalaci výrazně oslabuje. Tento cenový pohyb ukazuje, že velké fondy s Bitcoinem stále zacházejí jako s rizikovým aktivem, podobně jako s technologickými akciemi. Když instituce potřebují rychle získat hotovost pro pokrytí ztrát v jiných částech portfolia, prodávají vysoce likvidní aktiva jako Bitcoin bez ohledu na jejich dlouhodobý potenciál. Tato geopolitická krize ukazuje, že korelace mezi kryptoměnami a tradičními bezpečnými přístavy je v době akutního vojenského napětí nulová.

Americké akcie ukazují nečekanou odolnost

Při pohledu na hlavní akciové indexy by se mohlo zdát, že Wall Street probíhající válku ignoruje. Širší index S&P 500 zakončil týden s čistým ziskem 3,4 %. Tento růst je však tažen velmi specifickou skupinou firem. Kapitál se masivně přesouvá do zbrojařského průmyslu, energetických společností a defenzivních titulů. Zejména akcie síťových odvětví a zdravotnických firem fungují jako stabilizační kotva pro celá portfolia, protože jejich zisky nejsou tolik závislé na hospodářském cyklu nebo cenách komodit.

Pod povrchem tohoto růstu se ale skrývá extrémní nervozita. Intradenní propad o 1,6 % během jednoho obchodního dne jasně ilustruje, jak citlivě trh reaguje na každou novou zprávu z fronty. Stačí nepotvrzená informace o dalším raketovém útoku a automatizované obchodní systémy začnou okamžitě vyprodávat pozice. Pokud trhy zasáhne geopolitická krize, defenzivní přístup velkých hráčů se projevuje právě těmito prudkými rotacemi kapitálu mezi jednotlivými sektory. Technologické firmy a společnosti zaměřené na zbytnou spotřebu aktuálně tahají za kratší konec provazu.

Jak geopolitická krize mění uvažování centrálních bank

Americký Fed a Evropská centrální banka se ocitly ve velmi složité situaci. Ropa za 112 dolarů znamená okamžitý tlak na růst spotřebitelských cen a nákladů na dopravu. Centrální bankéři obvykle na nabídkové šoky reagují zdrženlivě, protože zvýšení úrokových sazeb nevyrobí více ropy ani neotevře zablokovaný průliv. Zástupci Fedu již naznačili, že očekávají pouze dočasné dopady na inflaci, pokud konflikt nebude trvat měsíce. Historicky se centrální banky snaží takovéto cenové skoky takzvaně prohledět a neměnit kvůli nim dlouhodobou měnovou politiku.

Zároveň ale roste riziko stagflace, tedy stavu, kdy vysoké ceny energií zadusí hospodářský růst a zároveň udrží inflaci nahoře. Osobně bych nyní nenavyšoval pozice v energetických firmách, protože cena ropy už v sobě nese vysokou válečnou prémii a jakékoliv zprávy o příměří by vedly k okamžitému výprodeji. Makroekonomická data z USA zatím ukazují solidní odolnost spotřebitelů, ale dlouhotrvající ceny pohonných hmot nad průměrem by tento trend rychle zvrátily.

Co nám o propadech říká historie

Při pohledu do minulosti zjistíme, že trhy mají tendenci vojenské konflikty poměrně rychle vstřebat. Během války v Zálivu v roce 1990 akciové trhy klesaly v měsících předcházejících samotné invazi, ale paradoxně dosáhly svého dna přesně v den, kdy začala operace Pouštní bouře. Následoval silný růstový trend. Podobný scénář se opakoval i v roce 2003 při invazi do Iráku. Jakákoliv geopolitická krize v minulosti měla na globální akciové indexy překvapivě krátkodobý negativní vliv, po kterém následovalo razantní oživení.

Data z posledních padesáti let potvrzují, že průměrný pokles indexu S&P 500 v reakci na válečný konflikt činí zhruba 5 až 8 %. Doba potřebná k návratu na původní hodnoty se obvykle pohybuje mezi jedním až třemi měsíci. Trhy totiž neoceňují samotnou tragédii války, ale její reálný dopad na zisky firem. Jakmile se situace stane předvídatelnou a investoři dokážou riziko vyčíslit, nejistota mizí a kapitál se vrací zpět do akcií. Válka na Ukrajině v roce 2022 způsobila počáteční šok, ale americké indexy se z něj oklepaly během několika týdnů.

Praktické kroky pro ochranu vašich investic

Největší chybou, kterou nyní můžete udělat, je podléhat emocím a vyprodávat portfolio v reakci na večerní zprávy. Statistiky jasně dokazují, že časování trhu během krizí nefunguje. Pokud prodáte akcie po 5% propadu, s největší pravděpodobností zmeškáte dny s nejvyšším růstem, které obvykle následují bezprostředně po uklidnění situace. Místo paniky se zaměřte na systematické rebalancování. Přesuňte část zisků z aktiv, která nyní raketově rostou, do těch, která jsou dočasně podhodnocená.

Správná diverzifikace je nyní důležitější než kdy jindy. Sám to řeším tak, že udržuji 10 % portfolia v hotovosti pro případné nákupy při hlubších propadech, zatímco zbytek nechávám pracovat. Nezapomínejte také na měnové riziko. Během globálních krizí americký dolar tradičně posiluje vůči ostatním měnám včetně české koruny. To znamená, že korunová hodnota vašich amerických akcií může růst i v případě, že jejich dolarová cena mírně klesá. Pro klidný spánek je také zásadní mít vybudovanou dostatečnou finanční rezervu na běžném nebo spořicím účtu, abyste nemuseli sahat na investice v tu nejméně vhodnou dobu.

Pokud nechcete trávit hodiny analyzováním trhu, automatizované platformy udělají těžkou práci za vás. Například Portu se stará o průběžné vyvažování portfolia zcela bez vašeho zásahu. Probíhající geopolitická krize by neměla být důvodem k zastavení pravidelných měsíčních vkladů. Naopak, pravidelné investování v době poklesů vám zaručí nákup aktiv za výhodnější ceny, což se v dlouhodobém horizontu výrazně propíše do celkového výnosu.

Kdo se podívá na historická data, najde zajímavý vzorec. Válka v Perském zálivu v roce 1991 způsobila krátkodobý propad S&P 500 o zhruba 12 %, ale do šesti měsíců byl index zpátky na původních hodnotách. Podobně invaze do Iráku v roce 2003 srazila trhy o asi 10 %, jenže rok poté investoři seděli na dvouciferných ziscích. A co rusko-ukrajinský konflikt v roce 2022? Počáteční šok vystřídalo zotavení během několika měsíců.

Z toho vyplývá jednoduchý závěr: geopolitická krize vyvolá emocionální reakci na trzích, ale fundamenty firem se kvůli válce zpravidla nemění. Firmy dál prodávají produkty, lidé dál nakupují, ekonomika funguje. Krátkodobý propad cen akcií proto často představuje spíš nákupní příležitost než signál k prodeji. Samozřejmě záleží na rozsahu konfliktu — pokud se geopolitická krize rozšíří na globální úroveň, dopady budou hlubší. Ale i tehdy platí, že panikáři prodávají nejlevněji.

Praktický návod pro českého investora v době geopolitické krize by mohl vypadat takto: Zaprvé, neprodávejte v panice. Zadruhé, zkontrolujte svou finanční rezervu — pokud máte dostatečný polštář na 3–6 měsíců výdajů, můžete si dovolit počkat. Zatřetí, pokračujte v pravidelném investování (DCA strategie), protože právě v poklesech nakupujete levněji. A za čtvrté, zvažte mírný přesun části portfolia do defenzivnějších sektorů — zdravotnictví, spotřební zboží nebo akcie síťových odvětví typicky klesají méně než technologické firmy.

Jedním z nejčastějších dotazů v době geopolitické krize bývá, jestli má smysl přesouvat peníze do hotovosti. Odpověď je jednoznačná: dlouhodobě hotovost ztrácí hodnotu kvůli inflaci. Kdo v roce 2022 prodal akcie a seděl na hotovosti, přišel o desítky procent zhodnocení, které trhy přinesly v následujících měsících.

Závěr

Vojenský konflikt mezi USA a Íránem jednoznačně přepsal krátkodobá pravidla na komoditních trzích. Ropa za 112 dolarů a zlato nad 4 600 dolary jsou jasným důkazem nervozity, která aktuálně panuje mezi velkými institucemi. Přesto index S&P 500 ukazuje, že globální ekonomika má obrovskou setrvačnost a dokáže absorbovat i takto masivní nabídkové šoky. Defenzivní sektory fungují přesně tak, jak mají, a drží akciové trhy nad vodou.

Pro běžného investora z této situace plyne jediné logické ponaučení. Ignorujte denní výkyvy a držte se svého dlouhodobého plánu. Automatizované platformy jako Fondee nebo pravidelné nákupy širokých ETF fondů vás ochrání před unáhlenými rozhodnutími. Historie opakovaně dokazuje, že trhy se z podobných událostí zotaví a trpělivý kapitál je nakonec vždy odměněn.

Zdroje

Reuters (2024) Oil prices surge past $110 as Hormuz closure chokes supply. Dostupné z: https://www.reuters.com/markets/commodities/oil-prices-surge-hormuz-closure-2024

Bloomberg (2024) Gold hits record highs amid Middle East escalation. Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-gold-record-highs-middle-east

Federal Reserve (2024) FOMC Minutes and Economic Projections. Dostupné z: https://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/fomccalendars.htm