ČNB drží sazby na 3,50 % i v květnu — ale inflace přes 2,5 % už tlačí na zvyšování

Rozhodnutí, na které čekal celý finanční trh, je konečně tady a ČNB sazby zůstávají i v květnu 2026 na stejné úrovni. Znamená to, že základní úroková sazba nadále činí 3,50 %. Sám trh sleduji denně a musím říct, že tento verdikt nikoho z profesionálů nepřekvapil. Pod povrchem se však dějí věci, které naše peněženky brzy pocítí poměrně razantně. Inflace totiž nenápadně vystrkuje růžky, přesahuje hranici 2,5 % a vytváří neviditelný tlak na budoucí zdražování úvěrů.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

• Stabilita sazeb – Bankovní rada ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,50 % již desátý měsíc v řadě.
• Rostoucí inflace – Dubnový odhad ukazuje růst cen na 2,5 %, přičemž ceny služeb rostou o téměř pět procent.
• Zdražování hypoték – Úroky u úvěrů na bydlení nečekaně vyskočily na 5,18 % kvůli vývoji na dluhopisovém trhu.
• Solidní spoření – Komerční banky drží úroky na spořicích účtech kolem atraktivní hranice 4 %.
• Geopolitické napětí – Ceny ropy a konflikt na Blízkém východě představují hlavní riziko pro další vývoj české ekonomiky.

ČNB sazby v květnu 2026: Bankovní rada volí vyčkávací taktiku

Dnešní zasedání bankovní rady ze 7. května 2026 přineslo přesně to, co drtivá většina trhu očekávala. Centrální bankéři se rozhodli neměnit nastavení měnové politiky. Znamená to, že hlavní dvoutýdenní repo sazba zůstává ukotvena na hodnotě 3,50 %. Tuto úroveň držíme nepřetržitě od 9. května loňského roku. Z praxe vím, že takto dlouhá stabilita nebývá historicky úplně běžná, ale současná ekonomická situace si ji zjevně žádá.

Nezměnily se ani další důležité parametry. Lombardní sazba, za kterou si komerční banky mohou půjčovat peníze, zůstala na 4,50 %. Naopak diskontní sazba, která slouží pro ukládání přebytečné likvidity, setrvává na 2,50 %. Pokud se podíváme na devizový trh, česká koruna zareagovala velmi vlažně. Vůči euru posílila o marginálních 0,1 % a kurz se ustálil kolem hranice 24,30 EUR/CZK. Zveřejněná data také ukázala, že devizové rezervy v dubnu dosáhly úctyhodných 152,4 miliardy eur.

Proč vlastně bankovní rada nic nedělá? Odpověď jsme dostali na odpolední tiskové konferenci guvernéra Aleše Michla. Centrální banka má k dispozici zbrusu novou makroekonomickou prognózu. Ta ukazuje, že ačkoliv se ekonomika pomalu zotavuje, rizika číhají všude kolem nás. Zajímá vás, jak se vyvíjely ČNB sazby duben 2026? Můžete si připomenout náš minulý rozbor, kde jsme podobný scénář již předpovídali.

Jak na rozhodnutí reagují přední čeští analytici?

Když centrální banka oznámí své rozhodnutí, trh okamžitě reaguje. Sám vždy bedlivě sleduji komentáře hlavních ekonomů, protože nám dávají kontext, který suchá čísla postrádají. Dnešní reakce se nesou v duchu pochopení pro opatrnost centrálních bankéřů.

Jan Berka, hlavní ekonom investiční platformy Portu, situaci shrnul velmi výstižně: „Nikdo neočekával, že by ČNB na svém květnovém zasedání změnila úrokové sazby. Jejich stabilita tak byla v souladu s očekáváním trhu i analytiků. Prostředí, ve kterém se bankovní rada rozhoduje, zůstává zatíženo řadou nejistot. Největší pozornost je věnována proinflačním rizikům pramenícím z konfliktu na Blízkém východě.“

Podobný názor sdílí i Pavel Petrka, zkušený analytik společnosti XTB. Ten se zaměřil především na vliv verdiktu na naši národní měnu: „Vzhledem k širokému očekávání trhu o stabilitě sazeb není reakce koruny zásadní. Kurz koruny se v dalších týdnech bude pohybovat stále okolo hranice 24,30 koruny za euro.“ Stabilní koruna je pro nás dobrá zpráva, protože netlačí na zdražování dováženého zboží.

Martin Kron, analytik Raiffeisen Bank, přidal zajímavý pohled na časový prostor, který bankovní rada má: „Postup se zdál předem jasný vzhledem k předchozím výrokům představitelů ČNB. Ti uváděli, že vnímají rizika pramenící z válečného konfliktu na Blízkém východě, nicméně chtějí vyčkat na jeho další vývoj. Čas jim poskytuje nízká inflace, která se během letošního prvního kvartálu pohybovala pod dvěma procenty. ČNB zatím nemá kam spěchat.“

Zajímavé srovnání s evropským kontextem přinesl Petr Dufek z Banky Creditas. Podle něj je naše pozice docela unikátní: „Inflace sice míří nahoru, avšak tuzemská centrální banka je, na rozdíl od té evropské, v komfortní pozici. Se sazbou 3,50 procenta může zatím vyčkávat na případný brzký konec konfliktu v Perském zálivu a analyzovat jeho potenciální přesah do cen. Akutní zásah nyní rozhodně nutný není, zvlášť když má ČNB své sazby vysoko a přitom česká inflace patří mezi nejnižší v celé EU.“

Nejostřejší varování pak vyslal David Eim, místopředseda představenstva Gepard Finance. Ten už vyhlíží budoucí zdražování peněz: „Možné zvýšení repo sazby je rozhodně na stole a je jisté, že členové bankovní rady tuto možnost promýšleli a diskutovali. Momentálně se domnívám, že otázka nezní ‚zda‘, ale ‚kdy‘ ke zvýšení repo sazby dojde. Čím déle budeme čelit proinflačním tlakům akcelerovaným situací na Blízkém východě, tím větší je pravděpodobnost, že ČNB ke zpřísnění měnové politiky přistoupí.“

Inflace v Česku znovu ožívá. Proč už nejsme v bezpečí?

Pamatuji si začátek letošního roku, kdy jsme všichni slavili návrat cenové stability. Leden ukázal meziroční růst cen o pouhých 1,6 % a únor dokonce klesl na 1,4 %. Vypadalo to, že máme vyhráno. Březen však přinesl mírné zrychlení na 1,9 % a předběžný odhad Českého statistického úřadu pro duben hovoří už o 2,5 %. Tento skok mají na svědomí především pohonné hmoty, které k celkovému číslu přidaly zhruba 0,3 až 0,4 procentního bodu.

Ještě více znepokojující je pohled pod povrch na takzvanou jádrovou inflaci. Ta očišťuje data o kolísavé položky, jako jsou potraviny a energie. V březnu dosáhla 2,9 % a dubnový odhad míří až k hranici 3,0 %. To už je horní hrana tolerančního pásma naší centrální banky. Pokud vás zajímá širší kontext toho, jak se ceny vyvíjejí, doporučuji náš detailní článek analyzující, jak inflace v Česku 2026 ovlivňuje naše úspory.

Co přesně tlačí ceny nahoru? Sám vidím problém zejména ve službách. Kadeřníci, restaurace, opraváři – ti všichni zdražují. Růst cen služeb zrychlil z březnových 4,7 % na dubnových 4,8 %. Do cen se totiž propisují sekundární efekty dřívějšího zdražení energií a také poměrně silný mzdový růst. Reálné mzdy u nás aktuálně rostou o nadprůměrných 3,4 %. Lidé mají více peněz, utrácejí a obchodníci nemají důvod zlevňovat.

Mix faktorů ovlivňujících ČNB sazby

Při rozhodování o tom, jak nastavit ČNB sazby, musí bankovní rada vážit hned několik protichůdných sil. Není to jednoduchá matematika. Pojďme si shrnout ty hlavní tlaky, které aktuálně hýbou trhem a nutí ekonomy přepisovat své modely.

• Cena ropy – Barel se drží kolem 100 USD kvůli napětí mezi USA a Íránem.
• Nízká nezaměstnanost – Registrovaná nezaměstnanost činí pouhých 2,8 %, firmy musí přeplácet zaměstnance.
• Růst tržních sazeb – Výnos desetiletého státního dluhopisu ČR se vyšplhal na 4,5 %.

Na druhé straně barikády stojí faktory, které inflaci naopak brzdí. Patří sem již zmíněný silný kurz koruny, který zlevňuje dovoz. Svou práci odvádí i samotná restriktivní úroveň repo sazby. Nesmíme zapomínat ani na pomalejší ekonomický růst, který je aktuálně ohrožen hrozbou zavedení Trumpových cel na evropské zboží. A konečně, na trhu se objevují náznaky možné dohody mezi USA a Íránem, což by mohlo srazit ceny pohonných hmot dolů.

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby stojí na místě

Tohle je paradox, který spoustu lidí zmate. Centrální banka úroky nezvyšuje, ale hypotéky přesto zdražují. Jak je to možné? Hypoteční sazby totiž v dubnu překvapivě skočily z průměrných 4,89 % na 5,18 %. Znamená to nárůst o 0,29 procentního bodu během jediného měsíce. Děje se tak zcela bez přímé akce centrální banky. Komerční banky totiž nereagují na aktuální repo sazbu, ale na cenu peněz na mezibankovním trhu s dlouhodobou splatností.

Cenu hypoték určují takzvané úrokové swapy (IRS) a výnosy státních dluhopisů. Výnos českého desetiletého dluhopisu vzrostl od března z 3,8 % na současných 4,5 %. Pětiletý úrokový swap se pohybuje kolem 3,8 %. Banky si zkrátka na trhu půjčují dráž, a proto musí zdražit i nám. Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, sepsali jsme pro vás podrobný článek o tom, proč hypotéky 2026 skok na 5,18 % trápí tolik domácností.

Co to znamená pro běžného člověka, který si chce koupit byt? Pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu z praxe. Představte si, že si berete průměrnou hypotéku ve výši 3,5 milionu korun na 25 let. Při sazbě 5,18 % činí vaše měsíční splátka 20 832 Kč. To je o celých 702 Kč více, než byste platili ještě v březnu. A pozor, prognóza Komerční banky varuje, že pokud centrální banka ve třetím čtvrtletí 2026 skutečně sazby zvedne, hypotéky mohou zamířit k hranici 5,5 % až 6 %. Při sazbě 5,5 % by splátka stejného úvěru vyskočila na 21 543 Kč.

Spořicí účty drží pozice. Kam se vyplatí uložit hotovost?

Zatímco dlužníci mají vrásky na čele, střadatelé mohou být relativně v klidu. Komerční banky zatím nemají důvod úroky na vkladech snižovat. Současné top nabídky na trhu se drží na velmi solidních úrovních. Například mBank nabízí 4,01 %, Raiffeisen Bank nově nabízí až 4,2 % p.a. — základní sazba zůstává na 4,0 % p.a. s možností bonusu +0,2 % za pravidelné investování a záložna Artesa láká dokonce na 4,25 %. Konkurenční boj o vklady klientů je stále silný a banky potřebují likviditu.

Z matematického hlediska jsme na tom docela dobře. Pokud vezmeme průměrný úrok 4 % a odečteme aktuální inflaci 2,5 %, získáme reálné zhodnocení zhruba 1,5 procentního bodu. Vaše peníze na spořicím účtu tedy aktuálně neztrácejí kupní sílu. Pro detailní přehled trhu a podmínek doporučuji náš aktualizovaný materiál spořicí účty 2026 srovnání, kde rozebíráme háčky jednotlivých nabídek.

Jaký bude další vývoj? Pokud ČNB sazby zůstanou stabilní, spořicí účty si své úroky pravděpodobně udrží. Pokud by však došlo na varování analytiků a bankovní rada by úroky zvedla, komerční banky by zareagovaly s mírným zpožděním jednoho až dvou měsíců a úroky by šly nahoru. Pro ty, kdo mají rádi jistotu, je to vlastně win-win situace. Peníze jsou dostupné a solidně úročené.

Geopolitika míchá kartami. Jaký vývoj nás čeká do konce roku?

Nemůžeme se bavit o české ekonomice a ignorovat zbytek světa. Naše malá, otevřená ekonomika je extrémně citlivá na to, co se děje za hranicemi. Hlavním hybatelem současné nervozity je konflikt na Blízkém východě. Spojené státy nedávno předložily jednostránkový mírový rámec Íránu a čekají na odpověď do 48 hodin. Trhy jsou napjaté jako struna. Pokud by došlo k uklidnění situace a bezpečnému otevření Hormuzského průlivu, cena ropy by klesla. To by znamenalo méně dovezené inflace pro Českou republiku.

Akciové trhy na tyto diplomatické snahy reagují pozitivně. Evropské indexy posílily o 2 % a americký dolar mírně oslabil vůči euru pod hranici 1,175. Trh s termínovanými kontrakty však zůstává opatrný. Aktuálně investoři zaceňují, že do konce roku 2026 dojde ke zhruba dvojnásobnému zvýšení české repo sazby. Cíl pro konec roku se tak podle očekávání trhu posouvá někam do pásma 4,00 % až 4,25 %. To je obrovská změna oproti začátku roku, kdy všichni vyhlíželi pokles.

Proč vlastně centrální banky reagují na inflaci zvyšováním úroků? Je to základní nástroj měnové politiky. Pokud je v oběhu příliš mnoho peněz, zdražení úvěrů zchladí poptávku. Pro ty, kteří si chtějí osvěžit základy ekonomie, jsme připravili srozumitelné vysvětlení toho, co je inflace a jak přesně ovlivňuje náš každodenní život.

Co se děje u našich sousedů? Polsko a Maďarsko

Nejsme v tom sami. Podobné dilema řeší i centrální banky v našem regionu. Polská centrální banka (NBP) zasedala ve stejný den jako ta naše, 7. května 2026. I tam se rozhodli ponechat úroky beze změny, což trh očekával. Polský zlotý na to reagoval mírným zpevněním o 0,3 až 0,4 % vůči euru. Poláci bojují s podobnými proinflačními tlaky jako my, ačkoliv struktura jejich ekonomiky je mírně odlišná.

V Maďarsku je situace tradičně o něco divočejší. Maďarská centrální banka (MNB) je pod velkým tlakem geopolitických událostí. Forint je měna, která v regionu nejcitlivěji reaguje na vnější šoky. Přesto i tamní měna dokázala posílit o 0,6 % vůči euru. Vidíme tak, že celý středoevropský region aktuálně přešlapuje na místě a čeká, jak dopadne diplomatická přetahovaná na Blízkém východě.

Jak přizpůsobit své finance? Trpělivost a diverzifikace

Co si z toho všeho odnést pro naše osobní finance? Sám se řídím pravidlem, že snaha načasovat trh většinou končí špatně. Historie ukazuje, že pravidelné investování, takzvané DCA (Dollar Cost Averaging), dlouhodobě poráží snahu o hádání, kdy přesně ČNB sazby klesnou nebo stoupnou. Trh je zkrátka chytřejší a rychlejší než my.

Výnos desetiletého státního dluhopisu ČR ve výši 4,5 % začíná být velmi atraktivní pro konzervativní část dlouhodobého portfolia. Řada lidí využívá právě tyto instrumenty k uzamčení solidního výnosu na delší dobu. Zároveň někteří investoři volí širokou diverzifikaci. Nenechávají všechny peníze v korunách, ale rozdělují svá aktiva mezi korunu, euro a americký dolar. Tím se chrání proti případným výkyvům domácí měny.

Závěr

Květnové rozhodnutí ponechat ČNB sazby na hodnotě 3,50 % bylo sice očekávané, ale vysílá jasný signál. Doba levných peněz se nevrací a inflace stále není definitivně poražena. Ať už řešíte dražší hypotéku, nebo hledáte, kam uložit úspory, situace vyžaduje chladnou hlavu. Sledujte vývoj, porovnávejte nabídky bank a nenechte se zaskočit případným zvýšením sazeb v druhé polovině roku 2026.

Tento článek má pouze informativní charakter a v žádném případě neslouží jako investiční nebo finanční poradenství. MoneySpot.cz není licencovaným finančním poradcem. Sazby ČNB a komerčních bank se mohou měnit, aktuální informace si vždy ověřte u své instituce.

Zdroje

Česká národní banka (2026) Měnověpolitické rozhodnutí a nová prognóza. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/

Český statistický úřad (2026) Indexy spotřebitelských cen – duben 2026. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny

FXstreet (2026) Reakce analytiků na rozhodnutí ČNB. Dostupné z: https://www.fxstreet.cz/zpravodajstvi.html